Tož to bylo turné!

   Na svém letním turné po rekreačních střediscích České republiky se Brejlovci zastavili v Kadeříně a v Bzenci. Tato světoznámá hudební skupina na obou místech chytře spojila koncertování s rekreačním pobytem.
   Nejdříve bych rád v kostce poreferoval o tom, co dělali Brejlovci v Kadeříně, kde pobývali od 31.7. do 8.8. L.P.1999. Mimo jiné se jim zde podařilo zorganizovat hned dva koncerty. Oba byly při táboráku, čímž se skupina snažila co nejvíce přiblížit svému nedokonalému publiku, a oba byly velice úspěšné. Tak úspěšné, že diváci sice zívali, ale usnout se jim až do konce nepodařilo. Takové obecenstvo, které má výdrž a navíc nedává svou nespokojenost najevo příliš nahlas, by mohl Brejlovcům kdekdo závidět.
   Ale podívejme se teď na jednu nepříjemnou událost, která ovlivnila druhý brejlovácký koncert v Kadeříně: Brejlovcům bylo zakázáno hrát na pódiu ( v tomto případě se nejed- ná o pódium v pravém slova smyslu, ale o lešení, které bylo přesto nejlepším místem, kde tato zábřežská skupina kdy vystupovala ) . A tak se nádobíčko stěhovalo zase zpátky dolů. Ani tato sabotáž ze strany organizátorů ale nedokázala vyvést Brejlovce z míry a druhý koncert byl možná ještě lepší než první.
   Ve volném čase Brejlovci povětšinou hráli ping-pong. Do těchto mnohasetových bitev se zapojili i organizátoři, ale ti se ani nesnažili členy skupiny porazit, protože by je za to celý svět nenáviděl. Další oblíbenou činností bylo zabíjení much. Častou soutěží v tomto duchu bylo třískání s mouchami o stůl do té doby, dokud se nepřestanou mrskat. Tuto hru většinou vyhrával zpěvák Lukáš Hecl. Na úplné znehybnění mouchy mu většinou stačil první pokus. Jak vidíte, Brejlovci zde dokázali, že umějí nejen dobře hrát, ale že ví něco i o profesionálním hubení hmyzu. Kromě těchto aktivit se Brejlovci věnovali i práci na nových písničkách. Výsledkem jsou hity s pracovními názvy Jednička a Dvojka. Skupina zde ale také nahrála slavné kadeřínské scénky jako např.: "Hon psa na kočku", "Pohřeb" a "Babka, děda a reportér", ze které však po zásahu cenzury nezbylo téměř nic.
   Protože Brejlovci hrají na každém místě s jinými nástroji, nebylo by určitě od věci napsat, co vyhrabali v Kadeříně. Tak tedy: Víťa Rýznar našel spoustu plechovek a umělohmotných pixlí, Kuba Pohanka si osvojil hru na vodovodní trubku s kohoutkem, které říkal "bicí baskytara" a Lukáš Hecl zpíval do kdejakého klacku.
   To je asi tak všechno, co by stálo za zmínku z pobytu Brejlovců v Kadeříně.
   Pojďme se teď podívat do rekreačního střediska Littner v Bzenci-Přívozu, místa, které mělo tu čest, hostit tuto skupinu od 16. do 23. 8.. Zde Brejlovci spíše odpočívali. Tomu nasvědčuje i statistika: 0 koncertů. Ale nesmíme to členům skupiny zazlívat, jsou to umělci a ti určitě dobře ví, jak co nejlépe naložit se svým časem.
   Ten využili následovně: váleli se, koupali, hráli fotbal, skákali do písku ( mimochodem, Kuba skočil přes 8m, to je jen o něco méně než je hodnota světového rekordu *),... Ale nemyslete si, že se jenom flákali. Brejlovci, přestože neměli k dispozici ideální nahrávací studio, v Bzenci nahráli spoustu písniček, z nichž se 5 objeví i na jejich prvním albu.
   A jak hodnotí samotní Brejlovci svůj pobyt ve středisku Littner? Kromě obvyklých frází, jako "že se jim tam strašně líbilo" by bylo dobré napsat i jejich kritiku na adresu ostatních rekreantů. Po návratu Brejlovci například uvedli: "Zaráželo nás, jak lhostejně nás lidé přehlíželi. Někteří dokonce ani nevěděli, že je s nimi ubytovaná tak slavná skupina." I přesto myslím, že se jim tam strašně líbilo, a určitě se brzy můžeme těšit na další brejlovácké turné. Ovšem za podmínky, že organizátoři seženou dost peněz, aby si mohli tak dobrou skupinu, jakou Brejlovci bezesporu jsou, vůbec dovolit hostit.
*Pro nezasvěcené - nejednalo se o skoky do dálky, ale do hloubky